Browsing Category

Věda

Věda

Rusové dekódovali obraz z myšlenky

Že poručí větru a dešti, to už jsme o příslušnících největšího státu světa slyšeli. Tentokrát ale přišli s novým kouskem – naučili počítač přečíst lidské myšlenky. Tedy alespoň zhruba. Pokusy se snímáním mysli za pomocí elektroencefalografu (EEG) už se v minulosti konaly a pokusné subjekty byly schopny díky tomuto propojení s počítačem pohnout za pomoci myšlenky autíčkem na monitoru. Komplikovanější úlohy, jako je zjištění obsahu myšlenek jedince, bylo do nedávna příliš komplikované.
eeg helma

EEG je založen na principu snímání energie, především odpadního tepla, které mozek během své činnosti vyzařuje do svého bezprostředního okolí. Na základě tohoto vyzařování je možné určit, které části mozku jsou při té které činnosti právě aktivní. Problém je, že více informací z tohoto „odpadního“ záření vysledovat prakticky nelze. Ledaže…

Počítač musí fungovat jako mozek

Mozek není nic jiného než obrovsky složitý biologický počítač, který funguje principiálně stejně, jako náš běžný stolní počítač složený z křemíkových čipů. Jen namísto křemíku je složen z neuronů.  Klíčem ke čtení myšlenek tak bude způsob, jak přinutit počítač myslet podobně jako lidský mozek. Problém je však nejenom síla vysílaného signálu, který je z větší části odstíněn pomocí lebky, kůže a vlasů. I přes úspěšné nasnímání signálů, které mozek do svého okolí vyzáří, je stále prakticky nemožné určit, která frekvence má na starosti, kterou funkci mozku.

Co ale zjistit lze, že složení „šumu“, který mozek vyzařuje, když jeho majitel kouká řekněme na prázdnou bílou plochu, se nějakým způsobem změní, když se na té bílé ploše objeví velký černý puntík. Je to ale obrovský balík informací, s nimiž si prostý člověk neporadí. Jediný, kdo to zvládne, je umělá inteligence. Ryze počítačové neuronové sítě jsou charakteristické tím, že jsou schopny se samy naučit vyhledávat a vyhodnocovat opakující se vzory v obrovských množstvích vstupních dat. A to je klíčem k vyhodnocování nasnímaného emisního záření mozku.
nervová buňka

Od číselných hesel k obrazům

První pokusy se týkaly zaznamenávání číselných sekvencí. Umělá neuronová síť pomocí senzorů EEG nasnímala způsob vyzařování mozku člověka, který se právě dívá na jednotlivé číslice. Na základě nasbíraných informací byl pak počítač schopen určit, na které číslo pokusný subjekt právě myslí. S trochou nadsázky tak vědci naučili počítač dekódovat tajná počítačová hesla. A to je cool!

Rusové pak zašli ještě dál. Pomocí elektrod nasnímali mozkové vlny lidí, kteří sledovali určitá videa na youtube. Po nasbírání dostatečného množství dat pak byl počítač schopen na základě naměřené mozkové činnosti zrekonstruovat hrubou podobu obrazu, kterou daný člověk právě sledoval. Nebyly to tytéž obrazy, nicméně byly velmi podobné. Tak podobné, že nebyl problém rozpoznat, jestli pokusná osoba zrovna sleduje obrazy jiného člověka nebo sleduje záběry z auta jedoucího po vozovce.

Čtení myšlenek to ještě není

Tento zjištěný obraz měl velice malé rozlišení, a proto bylo zapotřebí použít velmi kontrastní videa, aby neuronová síť měla šanci zjistit alespoň barevná schémata sledovaného materiálu. V případě malého kontrastu světla a tmy na videu umělá inteligence nedokázala sledovaný obraz přesně rozlišit. Počítač tedy myšlenky nečte, ale v podstatě pouze odhaduje na základě zjištěného velmi malého mentálního slovníku.

K přesnému určování myšlenek by tak systém bylo potřeba „nakrmit“ daty o vyzařování mozku při sledování všech možných vizuálních vjemů a ani v tom případě není jisté, že by byl počítač schopný myšlenky dekódovat, protože se jedná o obří směsici nejrůznějších dílčích signálů z mozku, které pro EEG nemusejí být vůbec rozlišitelné. Od tohoto experimentu ke skutečnému čtení myšlenek tak máme stále ohromně daleko a jeho úspěšné realizace se pravděpodobně ještě hodně dlouho nedočkáme. Nemusíte tak mít strach, bezpečnostní služby se vám ještě nějaký ten pátek do hlavy dívat nebudou.